Nová i stará krev
Date Published
Jedenáct herců/hereček, pět režisérů/režisérek, dva scénografové – takový inscenační tým stojí za klauzurní prací ’Asi divadlo, babi’, kterou uvedl druhý ročník režie a dramaturgie KČD na letošním festivalu NADAMU. Sedmdesátiminutová inscenace se řadí do žánru dokumentárního divadla. Tvůrci se věnují stárnutí, vztahu současné společnosti k seniorům a nakonec i zkušenostem s vlastními prarodiči. Scény se rychle střídají, převypravuje se nedávná kauza o referendu, v němž obyvatelé jedné vesnice odmítli stavbu domova pro seniory, nastíní se metody, jimiž podvodníci okrádají staré lidi, vzpomíná se na konverzace o studiu na DAMU a přemýšlí se, jestli je v pořádku poslat své rodiče do domu s pečovatelskou službou. Celou inscenací se line příběh o jedné konkrétní babičce z Jugoslávie, který pro mě však zůstal trochu nedopovězený. Tento pocit jsem měl i z několika dalších výstupů, neboť střídání jednotlivých témat bylo možná až příliš rapidní.
Kolektiv herců po celou dobu neopouští scénu, neúčinkující členové souboru sedí na židlích po stranách jeviště. ’Asi divadlo, babi’ se vyznačuje množstvím davových scén, které jsou dobře zrežírované a zábavné ke sledování. Skvěle zvládnutá je i práce s rekvizitami, kterých není moc, ale jsou využity opakovaně a chytře. Osobně mě zaujala scéna s internetovým podvodem. Kvartet hereček předváděl chatování prostřednictvím svítících rámečků, které si držely před obličejem, vypínáním a zapínáním svítících rámečků znázorňovaly přítomnost a nepřítomnost v konverzaci. Škoda jen nešťastného režijního vedení epizodních postav, v nichž herci zacházeli za hranu parodie a karikatury. Většina těchto figur, například rádioreportér, senior–konspirátor nebo několik starších mužů na seznamkách, pak vyzněla jen jako pokus o laciné uchechtnutí a nikoli jako reálně uvěřitelné postavy.
Celkově však inscenace nabídla množství zábavných i dojemných momentů, často též doprovázených živou hudbou. Alespoň mně také představila kompletní první herecký ročník studentů činohry. Drobné přešlapy – herci pokračovali v dialogu i ve chvíli, kdy se publikum smálo, a diváci je tak nemohli slyšet, někteří herci reagovali na své kolegy již předtím, než k samotné akci vůbec došlo – bezpochyby vymizí s časem a zkušenostmi. V následujících letech je tedy na co se těšit!
Adam Zelinka
Foto: Lucie Sasínová